Skotové se bojí Romů a Romové Skotů

Skotové se bojí Romů a Romové Skotů

„Náhlý a velmi viditelný příliv nové komunity vytváří nepřátelství a napětí všude na světě,“ říká Dawn Corbett, v Glasgow, který zodpovídá za imigrační otázky. „Nebyli jsme připraveni na tolik východoevropských přistěhovalců z Polska a Slovenska a jejich vliv na Govanhill je nyní značný. Brexit udělal své. Každý chtěl získat status usedlíka a najednou tu bylo několik tisíc nových lidí z Eu“.

Govanhill je už 200 let tradičně prvním domovem přistěhovaleckých vln. Začalo se to Iry po bramborovém hladomoru v polovině 19. století, pak přicházeli Židé, Pákistánci a nyní přišla řada na Romy. Každá nová komunita na začátku čelí odmítání místních obyvatel.

„Jsou tu rasisté, nemám je rád,“ řekl Andy, 20-letý mladík, který se nápadně podobá na brazilského fotbalistu Ronalda. Proto se Andy plánuje přestěhovat i s 19-letou manželkou Charlene z Govanhillu a to  ještě před narozením jejich prvního dítěte. „Je to tu přelidněné a není to místo, kde bych chtěl vychovávat své  dítě.“

Život Romů

Marcela Adamová,  která je romskou zaměstnankyní glasgowského úřadu sociálních služeb pro práci s  imigranty odhaduje, že v Govanhille žije dva až tři tisíce Romů. “ Nejvíce jich je z Pavlovec nad Uhom, obce nedaleko Michalovců. O Glasgow se doslechli od známých, nebo od své rodiny. Až 70 procent z nich je zaměstnaných. Jistě jsou na tom lépe než doma, zvláště ti, kteří se snaží. Mají pocit, že jsou jako ostatní obyvatelé. Že jsou jim rovni „.

Emil a Iveta Gažiovci z Pavlovec 

Žádali o azyl v Česku, ale až otevření EU jim umožnilo hledat si práci ve Velké Británii. Spolu s devíti dětmi se usadily nejprve v Rotherhamu v severní Anglii, pak se přestěhovali do Glasgow, aby se přidali k Ivetině rodině.

Už několik let žijí ve skromném, ale čistém čtyřpokojovém bytě v Govanhill. Iveta třídí brambory v 12-hodinových směnách, které jí končí ve tři hodiny nad ránem.

Emil měl práci, ale nyní má problémy s očima a tak čeká na invalidní důchod.

Než získají další finance z důchodového zabezpečení, prozatím jejich celkový příjem pro rodinu činí 1300 liber, plus  přídavky na děti ve výši 220 liber. Byt stojí 450 liber měsíčně, elektřina a plyn dalších 150 liber. Iveta vychází s penězi jen tak tak. “ Tady jsme na tom pořád lépe,“ tvrdí. „Doma nebyla práce, ale tady pokud tvrdě pracujete, dá se to zvládnout. Jsem spokojená. “

V bytě Gažiovcov není těžké vypozorovat znaky lepší životní úrovně. V každém pokoji je televizor a tři z dětí sedí nad hrou gameboy. Asi největším znakem pokroku je plynulá angličtina nejmladšího z dětí,  osmiletého Petra.

Problémy

Petr vypráví o Skotsku . „Nelíbí se mi všechny ty bitvy,“ prozrazuje.

Petr je nešťastný, že jeho pubertální bratři se tak často mlátí s místními kluky, kteří na ně pokřikují  urážky typu.. „zasraný cikáni“ a honí je po ulici. Iveta vysvětluje, že ačkoli ona nikdy neměla problémy se starší generací  obyvatel, tak ti „mladí dělají cirkus“. Manžel Emil dodává, že se bojí večer vycházet ven.

Přesně totéž říkají Skotové o Romech. „Bojím se večer jít domů z hospody a mám plné zuby toho, že mi dělají návrhy jako prostitutce,“ říká Michelle Ferrisová, místní  mladá žena.

Doufejme, že malicherné roztržky místních obyvatel, nebudou příčinou nenávisti mezi Romy a Skoty.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *