Ústavní soud zrušil dva paragrafy, o které se opíraly takzvané bezdoplatkové zóny. Dopady svého opatření města dále nijak nevyhodnocují.

Ústavní soud zrušil dva paragrafy, o které se opíraly takzvané bezdoplatkové zóny. Dopady svého opatření města dále nijak nevyhodnocují.

Ústavní soud zrušil dva paragrafy, o které se opíraly takzvané bezdoplatkové zóny. Ty v řadě měst a obcí sloužily jako nástroj boje s takzvanými obchodníky s chudobou, ovšem reálně odepřely dávku na bydlení nejchudším.

Města, která omezila vyplácení sociální dávky určené na bydlení, dopady svého opatření dále nijak nevyhodnocují.

Více než polovina starostů a představitelů měst, kde se zavedly takzvané bezdoplatkové zóny, na jejichž území se nově přistěhovaným obyvatelům nevyplácela jedna ze sociálních dávek, dále exaktněji nezkoumala dopady tohoto zásadního opatření.

Vyplývá to z detailní analýzy, kterou v několika posledních týdnech vypracovala redakce Seznam Zpráv mezi 50 městy a obcemi, které opatření obecní povahy zavedly.

Redakce získala odpovědi od představitelů 48 měst a obcí, z toho 33 oslovených připustilo, že si nezpracovali žádnou analýzu založenou na měřitelných datech.

Nevíme co měřit

„Těžko se vyjadřuje, kolika lidem to zabránilo pobírat dávky,“ uvedl například Petr Kouba, náměstek primátora v Přerově. Ten naráží na to, že opatření primárně odrazovalo nově příchozí nájemníky, kteří nezískali dávku od státu. Nelze se proto v datech dopátrat k tomu, kolik lidí opatření odradilo od přestěhování do bezdoplatkové zóny v Přerově.

Podobně reagoval i starosta Rotavy. „Stěhování lidí se špatně vyhodnocuje,“ říká Michal Červenka.

Dalším častým argumentem představitelů měst, kde platila bezdoplatková zóna, pak je, že nemají tolik obyvatel. A proto dokážou osobně dohlížet na to, jak se situace vyvíjí.

 

Odbornice na sociální problematiku Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi

„Doplatek na bydlení je dávkou chudinskou. Je to úplně poslední instance. Brala se poslední sociální pomoc a říkalo se, ve kterých městech ji dostane a ve kterých ne, ve kterých ulicích ano a ve kterých ne,“ popisuje Zieglerová a dodává, že bezdoplatkové zóny vytvářely nerovný přístup k sociální pomoci.

„Spadl mi kámen… ale nález mohl přijít dřív. Jen za letošní rok jsem napočítala dalších deset obcí, které zóny chtějí zavést,“ říká Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi, která se bezdoplatkovými zónami v posledních letech detailně zabývá. Dodává, že úřady tak lidem začnou opět vyplácet doplatky na bydlení.

Ombudsman Stanislav Křeček

Ombudsman Stanislav Křeček komentoval nález slovy, že přichází po několika letech nejistoty. „Vidím ho jako opožděnou spravedlnost, nejen pro ty, na které právě zrušená část zákona nepříznivě dopadla, ale i pro obce. Ty musely dlouho čekat na jasné rozhodnutí. Řešení samotné podstaty problému, tedy existence vyloučených lokalit v obcích, přitom stát i samosprávu teprve čeká,“ uvedl ombudsman.

zdroj : seznam.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *