Ve výchovných ústavech jsou tisíce romských dětí

Ve výchovných ústavech jsou tisíce romských dětí

Statistické údaje

Virtuální knihovna NRP uvádí, že počty dětí v zařízeních klesají. K 31.12.2018 žilo
mimo svou biologickou rodinu celkem 21 454 dětí, z toho 6 018 dětí ve školských zařízeních
pro výkon ústavní a ochranné výchovy (Virtuální knihovna NRP, 2018).

Samozřejmé je, že v roce 2021 se to číslo změnilo. Přesto jde o tisíce dětí, u kterých byla nařízená ústavní nebo ochranná výchova. Co to přesně znamená?

 

Ochranná výchova

Ochranou výchovu lze udělit za předpokladu, že není mladistvému poskytnuta řádná výchova v jeho vlastní rodině nebo v rodině, ve které žije.
Ochranná výchova může být dále udělena těm mladistvým, u kterých byla výchova nějakým
způsobem zanedbána a těm, kteří žijí v takovém prostředí, které nezaručuje náležitou výchovu a nestačí zde uložení výchovných opatření.

Účelem ochranné výchovy je dále
vytvořit vhodné podmínky pro sociální a duševní rozvoj klienta. Ochrana je zde jednak ve
smyslu ochrany jedince před sebou samým a před napácháním další škody na své osobě, ale
také jako ochrana společnosti. Ochranná výchova mívá také převýchovný až sankční
charakter.

V České republice je v současnosti 137 dětských domovů, 29 dětských
domovů se školou, 13 diagnostických ústavů a 25 výchovných ústavů. Celkem by tedy bylo
v ČR 204 zařízení.

Není žádnou novinkou, že většina těchto dětí je romského původu. Jaká je jejich úspěšnost  při zvládání nároků běžného života ?

Nedávno proběhl výzkum jehož cílem bylo zjistit, zda romské děti umístěné v ústavním zařízení lépe zvládají
nároky dospělého života než romské děti vyrůstající po celou dobu ve své rodině. Do výzkumu bylo zařazeno 15 výchovných ústavů, kde bylo prováděno dotazníkové šetření. Sledovaným obdobím bylo období rozmezí 10 let(2008–2018).
Výsledek V období let 2008–2018 bylo v VÚ, které byly zařazeny do výzkumu, umístěno 648 romských dětí. Z výsledků práce vyplývá, že děti, které byly umístěny do VÚ před 10 rokem (433) svého života dokončili SŠ ve větším počtu než děti, které byly umístěny do VÚ později.

Doufejme, že se číslo nařízení ústavní výchovy v dalších letech bude snižovat. Problémy s kterými se děti dostávají do ústavu, jsou často malicherné.

S čím se děti nejčastěji do pasťáku dostávají?

Ta paleta problémů, s kterými děti, které se dostanou do DDŠ nebo VÚ, je opravdu bohatá, ale některé věci jsou častější než jiné – z nich sem určitě bude patřit kouření (prakticky nikdo z klientů těchto zařízení nad dvanáct let není nekuřák), hojné experimentování s drogami a alkoholem, zejména u dívek je časté rizikové sexuální chování (už třeba na hranici dvanácti – třinácti let), nepříliš překvapivé bude i záškoláctví, šikana nebo jiná forma agrese, výtržnictví apod.

Pro zajímavost.. statisticky  je v “polepšovnách”   zhruba 60 % kluků oproti 40 % dívek . Trend je však takový, že se tento poměr rychle vyrovnává.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *